Slovníček pojmů | Vesmat

Kořenový systém a šíření

Oddenek (Rhizom): Podzemní stonek, ze kterého vyrůstají kořeny i nové výhony. Je to zásobárna energie celé rostliny.
Trsnatý bambus (Pachymorfní, Sympodial): Bambus (např. Fargesia), jehož oddenky rostou v krátkých obloucích. Nový oddenek se po krátké cestě pod zemí stočí nahoru a vytvoří nové stéblo. Rostlina zůstává v kompaktním trsu a „neutíká“ po zahradě.
Výběžkatý bambus (Leptomorfní, Monopodial): Bambus (např. Phyllostachys), který vysílá dlouhé podzemní výhonky do všech stran. Oddenky jsou tenčí než stébla. Bez kontroly se může agresivně šířit.

Protikořenová bariéra: Speciální silná fólie (obvykle z HDPE plastu), která se zakopává svisle do země kolem výběžkatých bambusů, aby udržela jejich oddenky na vymezeném místě.

Nadzemní část

Článek (Internodium): Část stébla mezi dvěma kolénky. U většiny druhů je tato část dutá.
Kolénko (Nodus): Předěly na stéblu, ze kterých vyrůstají větve a listy. Jsou to nejpevnější místa rostliny.
Pochva (Stébelná pochva): Ochranný list, který kryje mladý výhon při růstu. Jak stéblo tvrdne, pochva obvykle uschne a odpadne.
Stéblo (Culm): Hlavní nadzemní osa bambusu. U dřevnatých bambusů je to to, čemu říkáme „tyč“.
Výhon: Mladý, čerstvě vyražený bambus, který v první fázi roste extrémně rychle.

Morfologie stébla a listů

Žlábek, rýha (Sulcus): Podélná prohlubeň na článku stébla (internodiu), která se táhne nad místem, kde vyrůstají větve. Typické například pro rod Phyllostachys.
Přepážka (Diaphragma): Vnitřní vodorovná stěna uvnitř kolénka, která odděluje duté vnitřky článků a dodává stéblu pevnost a pružnost.
Ouška (Auriculae): Malé, uchu podobné výrůstky na horní části stébelné pochvy nebo listu.
Jazýček (Ligula): Blanitý výrůstek na přechodu mezi pochvou a listovou čepelí, který brání stékání vody a nečistot do pochvy.
Pravé listy (Foliage leaves): Listy vyrůstající na větvích, které slouží k fotosyntéze. Odlišují se od stébelných pochev, které chrání mladý výhon.

Údržba a pěstování

Odvětvování: Technika odstraňování spodních větví pro zvýraznění krásy stébel a lepší průchodnost bambusovým lesíkem.
Mulčování listy: Doporučuje se nechat opadané bambusové listy pod rostlinou, protože obsahují křemík, který se rozkladem vrací ke kořenům a zpevňuje nová stébla.
Rolování listů: Obranný mechanismus bambusu proti suchu, horku nebo silnému mrazu. Rostlina svine listy do ruliček, aby zmenšila plochu odparu vody.
Zimní ochrana: Mulčování (listím, kůrou) u kořenů, které chrání oddenky před promrznutím, zejména u mladých sazenic.
Zimní vysychání: Situace, kdy slunce a vítr v zimě odpařují vodu z listů, ale kořeny v zamrzlé zemi nemohou vodu doplnit. Často vede k uschnutí listů, i když mráz jako takový rostlinu nezabije.
Průklest (Probírka): Pravidelné odstraňování starých (obvykle 5 a více let), suchých nebo slabých stébel u země, aby měl trs více světla a prostoru pro nové, silnější výhony.

Rozmnožování

Dělení trsů:
Nejběžnější způsob množení na jaře před vyrašením, kdy se rýčem oddělí část rostliny i s kořeny a stébly.
Rýčem oddělte část trsu s několika stébly a kořenovým balem.
Dělení je fyzicky náročné kvůli velmi hustému a tvrdému kořenovému systému.

Odkopky:
Části oddenků s pupeny, které lze oddělit a nechat zakořenit jako nové sazenice.
Využívají se podzemní výběžky (rhizomy), ze kterých vyrůstají nová stébla.
Vyberte 1 až 2 roky stará stébla na okraji porostu a odsekněte je i s kusem oddenku.

Řízkování oddenků (rhizomové řízky):
Provádí se u výběžkatých bambusů asi 4 týdny před rašením.
Používají se 1–2 roky staré oddenky (žluté barvy) s minimálně 4 zdravými pupeny.
Řízky o délce cca 20 cm se sází vodorovně do nádob nebo přímo do země.

Důležité pro úspěšné zakořenění:
Redukce listové plochy: Po oddělení rostliny odstraňte část listů nebo zkraťte stébla (o 1/3 až 1/2), aby se omezil odpar vody, který poškozené kořeny nestíhají doplňovat.
Zálivka a stín: Nové sazenice vyžadují vydatnou zálivku a dočasné přistínění, aby neuschly dříve, než se stabilizují.
Vhodný substrát: Bambusy nejsou přehnaně náročné, ale půda by měla být vlhká, propustná a bohatá na dusík.
Poznámka: Množení stébelnými řízky (píchnutí kolínka do země) u bambusů mírného pásma bohužel nelze použít.

Protikořenová bariéra (Rhizome Barrier)

Používá se HDPE fólie (vysokohustotní polyethylen) o tloušťce 2 mm. Běžná zahradní fólie, geotextilie nebo betonová zídka (pokud není monolitická a hluboká) bambus nezastaví – oddenek si najde každou škvíru.
Technický postup instalace:
Výkop: Vykopejte jámu do hloubky 60–65 cm.
Šířka role: Bariéra se obvykle prodává v šířce 70 cm. Těchto 5–10 cm navíc musí vyčnívat nad úroveň terénu, aby oddenek, který narazí na bariéru, nepřelezl horem pod mulčem. Jakmile ho uvidíte růst přes okraj bariéry, můžete ho snadno odstřihnout.
Sklon: Bariéru pokud možno instalujte mírně šikmo (horní okraj směrem ven od rostliny). To donutí oddenky růst směrem nahoru k povrchu, kde jsou pod kontrolou, místo aby se snažily bariéru podlézt.
Spojení: Konce bariéry se nesmí jen překrývat (oddenek je roztáhne). Musí se přehnout přes sebe a sešroubovat (nebo být spojeny originální hliníkovou/ocelovou lištou, která konce pevně sevře šrouby).
Tip z praxe: Jednou za rok objeďte vnitřní okraj bariéry rýčem a zkontrolujte, zda se nějaký oddenek nesnaží bariéru přelézt.

Barvy a vzory stébel

Aurea: Zlatá nebo žlutá. (Phyllostachys aurea – bambus se žlutými stébly).
Nigra: Černá. Starší stébla postupně začínají černat. (Phyllostachys nigra).
Aureosulcata: Má „zlatý žlábek (sulcus)“. Phyllostachys aureosulcata Stéblo je zelené, ale žlábek je žlutý.
Spectabilis: „Velkolepý“. Phyllostachys aureosulcata Spectabilis – jde o obrácený vzor k aureosulcata – stéblo je žluté a žlábek je zelený.
Boryana: „Tygrovaný bambus“ Phyllostachys nigra Boryana – stébla mají hnědé nebo černé skvrny připomínající mramorování.
Inversa: Označuje barevnou mutaci, která je přesným opakem (inverzí) původního druhu.

Vlastnosti listů

Teselace: Jemná síť příčného žilkování na listech bambusu. Zvyšuje odolnost proti mrazům.
Variegata: Listy jsou panašované, tedy mají bílé nebo krémové proužky.
Albo-striata: Bíle pruhovaný list.
Aureovariegata: Žlutě panašovaný list.
Maculata: Skvrnitý (často se týká listových pochev nebo listů se skvrnami).

Velikost a habitus (vzhled a tvar)

Giganteus: Obří vzrůst.
Pygmaeus: Trpasličí vzrůst (často rody Pleioblastus nebo Sasa).
Pumila: Malý, drobný.

Další pojmy

Aerenchym: Speciální pletivo v kořenech některých bambusů, které obsahuje vzduchové kanálky. Ty umožňují kořenům dýchat i v hutné nebo dočasně zamokřené půdě.
Dormance (Vegetační klid): Období v zimě, kdy bambus neroste. Je kritické, aby v této době nebyl stimulován dusíkatými hnojivy, jinak nové výhony zmrznou.
Fylotaxe (Phyllotaxis): Uspořádání listů a větví na stéblu. U mnoha druhů bambusů je specificky střídavé, což dává stéblu jeho typický geometrický vzhled.
Genikulace: Ohnutí a následné narovnání stébla (Například u Phyllostachys aureosulcata).
Gregarické kvetení: Hromadné kvetení celého druhu najednou po celém světě, bez ohledu na klima. Je to jedna z největších záhad botaniky. Předpokládá se, že rostliny mají v buňkách jakési „genetické hodiny“.
Gutace: Jev, kdy na špičkách listů bambusu uvidíte ráno kapky vody. Nejde o rosu, ale o vytlačování přebytečné vlhkosti zevnitř rostliny přes tzv. hydatody.
Habitus: Celkový vzhled a tvar rostliny (vzpřímený, převislý, fontánovitý).
Kompaktnost: Schopnost trsnatých bambusů (jako Fargesia) udržet si úhledný tvar bez nutnosti bariéry.
Kvetení: U bambusů vzácný a fascinující jev. Většina druhů kvete jednou za 60 až 120 let.
Lignifikace: Dřevnatění stébla. Mladý výhon je měkký, křehký, plný vody (a jedlý), ale postupem času se do buněčných stěn ukládá lignin a křemík, čímž stéblo získává svou legendární pevnost. Během dřevnatění se do buněčných stěn ukládá lignin (25–30 % hmotnosti), přírodní vosky a křemík, což zvyšuje pevnost a odolnost vůči vlhkosti a škůdcům. Lignifikace začíná v kolénkách a postupně zpevňuje celé články (internodia) od vnitřních vrstev směrem ven. Mladý bambus je zelený a měkký. Postupnou lignifikací mění barvu na žlutou či hnědou, stává se tvrdým, ale křehčím.
Mast-seeding (Masové vysemenění): Strategie, kdy bambus po desetiletích vyprodukuje miliony semen najednou. Je jich tolik, že je hlodavci a ptáci nestihnou všechny sníst, čímž je zajištěno přežití další generace.
Monokarpie: Vlastnost rostliny, která vykvete pouze jednou za život a následně uhyne (například Fargesia).
Oboupohlavnost (Androgyne): Květy bambusů jsou většinou oboupohlavné, což je u trav běžné, ale u bambusu to hraje roli při jeho vzácném generativním rozmnožování.
Rozmnožování:
– Generativní: Vznikající pohlavní cestou – množení výsevem semen
– Vegetativní: Vznikající nepohlavní cestou – množení pomocí stonků, řízků, listů, kořenů
Silicifikace: Proces ukládání oxidu křemičitého do buněčných stěn. Díky tomu je bambus velmi tvrdý. Bambus je známý svým vysokým obsahem křemíku, který tvoří významnou část jeho anorganické složky. Bambusové listy a stébla jsou také bohatým zdrojem křemíku pro lidské tělo, který se využívá pro podporu zdravé kůže, kostí a kloubů.
Solitér: Rostlina pěstovaná samostatně tak, aby vynikl její habitus (tvar) a barva stébel.
Stomatální aparát: Průduchy na spodní straně listů. Bambusy jich mají obrovské množství, což vysvětluje jejich schopnost rychle čistit vzduch, ale také náchylnost k vysychání (transpiraci). Stomatální aparát (průduchy) u bambusu je fascinující struktura, která umožňuje této rychle rostoucí trávě efektivně hospodařit s vodou a přijímat oxid uhličitý pro fotosyntézu. Jakožto člen čeledi lipnicovitých (Poaceae) má bambus specifické uspořádání průduchů.
Stratifikace: Zahradnická a botanická metoda, která napodobuje přirozené zimní podmínky (vlhko a chlad) za účelem přerušení dormance (spánku) semen a nastartování jejich klíčení. Stratifikace semen bambusu není vždy nutná, ale pro určité druhy může výrazně zvýšit úspěšnost a rychlost klíčení. Někteří pěstitelé uvádějí úspěch s týdenní studenou stratifikací (umístění semen do vlhkého písku či ubrousku uloženého do chladničky) před samotným výsevem.
Výhonky (Shoots): V asijské kuchyni se sbírají v momentě, kdy jsou jen pár centimetrů nad zemí.
Zrání/Sušení (Curing): Proces sušení sklizených bambusových tyčí. Musí probíhat pomalu ve stínu, aby tyče nepopraskaly.